<?xml version="1.0" encoding="utf-8" standalone="yes"?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"><channel><title>Node.js on cloudmato.com</title><link>https://cloudmato.com/mr/tags/node.js/</link><description>Recent content in Node.js on cloudmato.com</description><generator>Hugo -- gohugo.io</generator><language>mr</language><managingEditor>cloudmato.com</managingEditor><webMaster>cloudmato.com</webMaster><lastBuildDate>Mon, 01 Jun 2026 16:37:22 +0530</lastBuildDate><atom:link href="https://cloudmato.com/mr/tags/node.js/index.xml" rel="self" type="application/rss+xml"/><item><title>JavaScript मॉड्युल सिस्टम्स: require, import, .mjs आणि बरेच काही</title><link>https://cloudmato.com/mr/posts/javascript-module-systems-require-import-mjs/</link><pubDate>Mon, 01 Jun 2026 16:37:22 +0530</pubDate><author>cloudmato.com</author><guid>https://cloudmato.com/mr/posts/javascript-module-systems-require-import-mjs/</guid><description>&lt;p&gt;JavaScript मध्ये पूर्वी कोड वेगवेगळ्या फाइल्समध्ये विभाजित करण्याचा कोणताही अंगभूत मार्ग नव्हता — या मर्यादेमुळे स्पर्धात्मक मॉड्युल फॉर्मॅट्सची एक संपूर्ण परिसंस्था निर्माण झाली. आज, डेव्हलपर्स &lt;code&gt;require()&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;import&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;.mjs&lt;/code&gt;, &lt;code&gt;.cjs&lt;/code&gt;, AMD, आणि UMD यांना बऱ्याचदा एकाच प्रकल्पात भेटतात. हे मार्गदर्शक प्रत्येक मॉड्युल सिस्टम समजावून सांगते, प्रत्येक केव्हा वापरायचे हे स्पष्ट करते, आणि पुढे जाण्याचा स्पष्ट मार्ग दाखवते.&lt;/p&gt;
&lt;h2 class="header-anchor-wrapper"&gt;JavaScript ला मॉड्युल सिस्टम्सची गरज का पडली
&lt;a href="#javascript-%e0%a4%b2-%e0%a4%ae%e0%a4%a1%e0%a4%af%e0%a4%b2-%e0%a4%b8%e0%a4%b8%e0%a4%9f%e0%a4%ae%e0%a4%b8%e0%a4%9a-%e0%a4%97%e0%a4%b0%e0%a4%9c-%e0%a4%95-%e0%a4%aa%e0%a4%a1%e0%a4%b2" class="header-anchor-link"&gt;
&lt;svg
xmlns="http://www.w3.org/2000/svg"
width="1rem" height="1rem" viewBox="0 0 24 24" fill="none"
stroke="currentColor" stroke-width="2" stroke-linecap="round"
stroke-linejoin="round"&gt;
&lt;line x1="4" y1="9" x2="20" y2="9"&gt;&lt;/line&gt;&lt;line x1="4" y1="15" x2="20" y2="15"&gt;&lt;/line&gt;&lt;line x1="10" y1="3" x2="8" y2="21"&gt;&lt;/line&gt;&lt;line x1="16" y1="3" x2="14" y2="21"&gt;&lt;/line&gt;
&lt;/svg&gt;
&lt;/a&gt;
&lt;/h2&gt;
&lt;p&gt;वेबच्या सुरुवातीच्या दिवसांत, JavaScript हे साध्या पृष्ठ संवादांसाठी असलेली एक स्क्रिप्टिंग भाषा होती. जसजशे अॅप्लिकेशन्स वाढले, डेव्हलपर्सनी सर्वकाही ग्लोबल व्हेरिएबल्समध्ये कोंबले — ज्यामुळे नामकरण टकराव आणि अव्यवस्थापित &amp;ldquo;स्पघेट्टी&amp;rdquo; कोड निर्माण झाला [1]. समुदायाने भाषेच्या बाहेर मॉड्युल पॅटर्न्स शोधून उत्तर दिले: प्रथम खाजगी स्कोप तयार करण्यासाठी Immediately Invoked Function Expressions (IIFEs), नंतर AMD आणि CommonJS सारख्या औपचारिक मॉड्युल स्पेसिफिकेशन्स. 2015 मध्येच JavaScript ला ES6 स्पेसिफिकेशनद्वारे अखेरीस नेटिव्ह मॉड्युल सिस्टम मिळाली [6].&lt;/p&gt;</description></item></channel></rss>